Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z srpen, 2017

Až za hrob

Obrázek
Konečně je tu den D, den stěhování. Už se těším na nový domov a hořím zvědavostí, co mě tam čeká. Sem jsem se kdysi taky moc těšila... V tomhle nevelkém bytě jsem strávila posledních třináct let společně se svým manželem. Všichni si ale pochopitelně myslí, že tu žiju dlouho sama jen se svou černou kočkou. Můj muž totiž umřel už před sedmi lety. Jenže se pletou. I když je mrtvý, zůstal tady v bytě pěkně se mnou. Ne, nemyslím žádného zombíka, ani urničku v obýváku obřadně vystavenou ve společnosti fotografie a umělohmotného karafiátu, jak to mívají staré a nejspíš i trochu praštěné vdovy. Myslím tím jeho duchovní podstatu. Pokud to stále nechápe; on tu prostě straší. Já se ho ale nebojím, vím totiž, že mi nemůže nic udělat. Jen tu a tam zahlédnu jeho stín, nebo ucítím chlad, když prochází kolem. Občas se sice pokouší shodit na zem obraz, nebo srazit hrnek ze stolu, ale sotva s tím pohne. Není to to ródeo, jako když býval naživu a házel po mně rajčaty, nebo trubkou od vysavače rozm