Inspirace Delvillem a pár rýmovaček

Berserkr

Vystoupil z temnot berserkr,
divoké vzteklé zvíře.
Zoufale hledal svoji ctnost,
chtěl mít se za rytíře.


Nasadil přilbu berserkr,
na ní jsou pera pštrosí.
Uvnitř je stále zoufalost,
jak rytíř se však nosí.






Rychlost
 skrz věčnosti střepy do dáli
nesmrtelní nejvíc spěchali
jak nedostává se jim času

supi příjemný jsou pouště stín
za mapou zdánlivě poznaným
lvi nachází se ku úžasu

nejvíc nesmrtelní spěchali
nekonečně nekonečnými fraktály



Komentáře

Okomentovat

Určitě znáš i praštěnější stránky.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Čáp u Vran

 Anežka Vránová se chystala oznámit rodině šťastnou novinu. Čekala děťátko. Její milý, o třicet let starší, ženatý kamioňák Tonda, se na ní vykašlal, ale to jí už netrápilo. Však alimenty z toho podrazáka vytluče a vzorného taťku prckovi najde taky... Anežka se zrovna snažila odemknout, ale co to? „Zkurveně, jakej kokot měnil zámky,“ posteskla si. Šramot na chodbě naštěstí uslyšel šestiletý Adámek a otevřel jí. „Ahoj ségla. Deš nás zas vyžlat?“ „Nebuď drzej a nepřekážej, ať se můžu zout.“ „Boty si nech. Aleš to tady poblil. Pšišel láno vožlalej jak plase,“ vysvětloval a ukazoval místa, na kterých ulpělo nejvíc obsahu žaludku patnáctiletého sourozence. „Ty vole, to tady jako nikdo neuklidí?“ rozčilovala se Anežka. „Máma chlápe po noční a táta žíkal, že se může vyslat, to po něm uklízet. Plej má uklidit sám. On to stejně dost olízal Selbínek a teď je taky vožlalej,“ vyprávěl chlapec a hladil přitom ztěžka oddechujícího křížence pitbulla s dogou. Anežka prudce rozhrnul
Další informace

Brány

Nikdy jsem nebyla etalonem duševního zdraví. Jsem si jistá, že trpím bipolární poruchou a kombinovanou poruchou osobnosti. Mám příliš živou fantazii, jíž někdy obtížně odděluji od skutečnosti. Díky svému narušení jsem vždy vedla poměrně neuspořádaný život. Následující "literární skvost" inspirovala má nemoc, jistá korejská maghwa a stará platonická láska. Ač se čtenáři mé "dílo" bude možná zdát jako strašná blbost (a dost možná blbostí i je), vězte, že mi dalo příliš práce a že jím pohrdám stejně jako jej miluji. ... Stará čtvrť by mohla být kulisou dobového filmu, ale atmosféru kazí hlučné ptactvo a nedobový pošťák. Přesně ten který právě zvoní u vily z hrubého zdiva zarostlého z větší části břečťanem. Na tuhle zásilku se Alex dlouho těšil a proto se pošťáka neptal, kde se dnes zapomněl, že k němu dorazil až po poledni. Sotva za ním zavřel dveře, usmál se stejně jako v poslední reklamě na žvýkačky a nedočkavě obálku roztrhal. Její obsah ho ničím nezklamal
Další informace