Krajina lišek

„Uvědom si, že jsem tě přivezl, tak by ses mi tam měla trochu věnovat, nebo se na tebe vybodnu a zpátky půjdeš pěšky!“

„Jo, prosím tě. Už vystoupíme, nebo tu budem dřepět ještě hodinu?“

Vyděrači zkurvenej, nebudu se ti věnovat ani minutu, říkám si a čekám až poodstoupí od pekáče, co si na něm zakládá existenci a ještě ani nesplatil leasing. 

„Co to bylo za ránu?“ otáčí se a čumí na mě jak vejr.

„Nevím, nic jsem neslyšela,“ krčím rameny. Přece mu nebudu vyprávět, že jsem mu zrovna na dveřích té pitomé piksly kopancem vytvořila překrásný konkávní úhel.

Následuji ho ve směru světla v dálce. Procházíme brankou a on mě najednou vede, jako bychom byli manželé či co. Mám fakt blbou náladu a tenhle spolek kokotů nevypadá, že by mě něčím potěšil. To je mi zas jednou sestava k blití. Většina lidí nemá hodnotu hnoje a tihle vnější i vnitřní strukturou uráží i ten hnůj. Skoro všichni jsou navíc dost ožralí a rožní si prase. Někdo by jim měl říct, že kanibalismus není nic hezkého. A budu to já.

„Kanibalismus, který provozujete, by měl být trestný!“ zařvu na pozdrav. Začnou se smát.

„Prej kanibalismus... hahahaha. Tohle je stejně ta nejlepčí holka, Fredy! S tou je i sranda, dobře žes ji přivezl!“ řekne jedno podsvinče a plácne mě přes zadek.

Za tohle zdechneš, zmrdečku, povím si v duchu a s úsměvem se chopím piva, co drží v ruce.

Najednou vrzne dolní branka. Nakonec jsme s Alfrédem, co nejdřív zdržoval vykecáváním se stejně vypatlaným kamarádíčkem a pak na benzínce hodinovým leštěním pana auťáka, ani nepřijeli poslední. Je to Johny a vede si zas nějakou holku. Už od pohledu je jasný, že velký kozy jsou její jediná devíza. Mohli by ji vyfotit do encyklopedie pod heslo laciná rajda, tak ukázkový je to exemplář. Ty neuměle napletený vlasy i šatečky z uměliny určitě skvěle hoří...

„To je kóča! Čumte!  Jo Johny, ten si umí narazit babu, jak ten to děla?“ ozvala se jedna z nul stojících za mnou. Jako kdyby nebylo jasný, jak to dělá. Má prachy, půl mozku a vypadá trochu jako člověk. Ale pro dementy holt asi černá magie.

Jdu přímo k němu.

„Ahoj, lásko!“ omotám ho jako anakonda a vrazím mu pusu přesahující kamarádské zákonitosti všech kultur. Alfréd si nic nedovolí, z Johnyho má bobky a tak jen nasraně civí a pak radši rychle zaleze předstírat, že to vlastně neviděl. A ta, co ji Johny přitáhnul, kdyby jen pípla, poletí hned do ohně. Ale já i Johny dobře víme, že nepípne. Vždycky si  nabrnkne submisivní, naivní husičku jak přes kopírák. I ten levný kurví kroj na ni určitě nastrojil on. Chvilku ho oblejzám a on na ni sere. Je mu volná. Znám ho. Ona je jen prostředek, jak se dělat borcem a já z něj teď dělám megaborce, co má kolem sebe sexy samice rovnou dvě.

„Dojdu si pro něco k pití, zlato," vypadne z něj, když si dost užije pohledů od zoufalců, co ho obdivují a zároveň touží po tom, abychom se s jeho pipi popraly a nejlépe si při tom i roztrhaly oblečení. Teda o oblečení se dá mluvit jenom v mém případě, u ní se jedná o hadr.

„Počkej ještě, něco ti pošeptám, Johny,“ tvářím se tajemně a on se nakloní.

„Jsi rozkošná, malá kurvička!“ zašeptám mu něžně do ouška.

„Cooo?!“ dívá se na mě překvapeně a nechápavě.

„Tak už teda táhni!“ třísknu ho náhle do zad a s nasupeným a zklamaným ksichtem kvapně odkráčím.

Neohlížím se, vím, že stojí na místě a zaskočeně zírá do blba.

„Copak ti udělal, beruško moje? Nic si z něj nedělej. Nesmíš ho brát vážně.“ Stojí u mě hned Luis, nabízí mi cigaretu a pomlouvá Johnyho, jak jen může.

Takhle Luis balí holky vždycky, trapák. Vyhlídne odkopnutou chuděru a lísá se k ní jako starostlivej medvídek. Zajímá se o zraněná srdíčka, jen aby si zašukal.

„Ach, ty jsi tak hodnej a chápavej kluk! Úplně jinej než ostatní tady...“ 

Začnu se k němu tulit a přitom sleduju nasranýho Alfréda. Z mrňavýho Luise žádný respekt nemá, už teď se vzteky celej třese, až po sobě cmrndá pivem. Za chvilku to půjde ze sebe vymlátit. Je to zbabělej sráč, seřeže vždycky jen nějakýho chcípáka, aby sám sobě dokázal, jakej je chlapák. Zmlátí Luise, moment... seřídím si hodinky, přesně za dvě minuty, až se mu omluvím, že musím na toaletu.

 Zacházím za roh a nenápadně sleduju Alfréda, jak ho pěkně sundal. Všichni pobíhají kolem a ohromně to řeší. Radši zůstanu chvilku tady zalezlá, než se to uklidní. Alfréd do sebe klopí flašku a hlasitě vysvětluje, že je jinak fakt děsně v pohodě člověk, ale takovej trotl mu nemá co otravovat holku. Ten tak lže! Prej pohodář a já jeho holka, to vzal jako kde? Debil. Ještě že si neplánuju s ním i odjíždět, protože lemtá tak, že bude na šrot chrnět pod lavicí ve vlastních zvratcích. To mu je podobný.

Rozhlížím se po dalším pánovi na holení, protože se začínám trochu nudit. A už ho vidím. Je to ta borka, co přišla s Johnym. Sedí u plotu a bulí. Nikdo ji hodně dlouho nehledal a ani se nedivím. Zbytky obličeje má rozmazaný po odulém ksichtě, z rypáku jí teče chrchel, vypadá dost odporně.

„Ahoj. Se na mě asi zlobíš, ale já jsem ti chtěla ukázat, co je Johny za hajzla. Ty jsi chytrá holka, máš na lepší,“ tvářím se jak anděl strážný a podávám jí kapesníček.

„Jak víš, že jsem chytrá? Jsem spíš úplně blbá... bééééééééééé.“

„To prostě poznám, trochu jsem tě sledovala. Vůbec nemáš zapotřebí vystavovat se jak kus flákoty. Láká to akorát takový jako je Johny. Jde jim akorát o sex a vůbec si holek nevážej...“

Dělám ji chvilku díru do hlavy a ona si pak zaběhne pro tlustou mikinu a tím přichází o jedinou věc, kterou by tu mohla někoho zaujmout, slepice vymaštěná.

Když dojdu zpátky k ohýnku, Alfréd je už je pod obraz a Luis s rozbitou držkou tak připosranej, že mě raději ignoruje. Milostpán Johny sedí s kelímkem v ruce o kus dál pod jabloní a gesty naznačuje, abych za ním přišla. Si asi myslí, že jsem čokl, abych za ním běhala. Takže jdu!

„Jsem tvoje chování moc nepochopil. Jsi celkem krutá svině, co?“ vypadne z něj okamžitě.

„A přesně proto budeš dělat, co chci, ty malá děvko!“ Kopnu ho do nohy, tak abych mu co nejvíc zašpinila kalhoty.

Vyskočí: „Ti hrabe, krávo, co?“

Vytrhnu mu z ruky kelímek a než se stačí vzpamatovat, chrstnu mu celý obsah do rozkroku.

„Tos přehnala, píčo zasraná!“

Utíkám, běžím směrem k ohni. Dohoní mě, chytne a třese se mnou, vůbec nevnímá, že na nás všichni civí. Vtom chytne jednu od toho cizího dvoumetrového podsvinčete, co celou dobu otáčí svým příbuzným na rožni. Podle vzhledu a toho, že dosud neřekl ani slovo, je buď mentál, nebo indiánský náčelník.

„Jsi normální holky mlátit? Nenormální tohle, vole.“

„Co se stalo? Co blbnete?“ sere se do toho další intelektuál s dvěma promile pod kůží.

„Tahle píča mě polila a …“

„Co ji urážíš? Urážet holky ti jde. Jsi takovej parchant a sposťák, Johny! Ona jen dokázala, co jsi zač. Na co si furt hraješ, ubožáku! Jde ti akorát o sex a přitom máš stejně malý péro a v posteli stojíš za hovno!“ ječí náhle pipka... teď spíš jezinka ve vytahané mikině a střelí mu k tomu i facáka. Já čelím nutkání válet se smíchy po zemi. Johny si odplivne a připadá si přesně tak, jak by si měl připadat celých dvacetčtyřisedm po zbytek své existence! Pak se odplíží a já si u ohýnku hraju na kamarádku opuchlé divoženky a snažím se působit neškodně, aby mě náhodou někdo nepodezříval z nějaké nekalosti, ale s jejich myslivnama by to stejně asi nehrozilo.

„Čuníček už bude poživatelnej. Vypadá krásně!“ hlásí mentál a od držky mu odkapávají sliny. Skoro mu potěšení ze žrádla mám chuť přát, protože bych vsadila boty, že by mu nedala ani profesionálka.

A pokud jo, tak jen z lítosti.

Chci mu zrovna sdělit, že jsem vegan, i když stejně neví, co to slovo znamená, a tak ať si nabízený talíř strčí do análu, ale v tom mě za rameno chytá má nová nejlepší přítelkyně, jejíž  jméno si nepamatuju, protože mi za to nikdo se slepičím mozečkem nestojí...

„Hlavně to nejez!“ šeptá mi. „Já jim totiž do těch vomáček nasypala jed na krysy. Stejně jsou to všechno stejný debilové a parchanti. Nesnáším chlapy, jsou mi odporný. Ať všichni chcípnou!!!“

Budu si teď muset vymyslet nějakou pěknou historku pro policajty. Už to mám! Prostě jim řeknu, že jsem nikoho nevarovala, protože jsem to tý ožralý holce absolutně nevěřila a jsem z obliga.

Dívám se, jak si čuníci blaženě pomlaskávají. Ona jim tvrdí, že zrovna začala držet dietu. Oni jí zas lichotí, že to není třeba, protože je štíhlounká... jo v kriminálu jí ta figura bude fakt platná.